Kapitola 1.Citové zhroucení madame R.část druhá

25. listopadu 2012 v 11:49 | Amy |  Výlevárna
Každá doba je sfinga,co se řítí do záhuby
jakmile se rozluští její hádanka.
(Heinich Heine)

Zprvu jsem nechápala kde jsem se to ocitla.Ale myšlenky a vzpomínky se začaly pomalu vracet.Rozhlédla jsem se okolo sebe.Ležela jsem na růžové váledně ozdobené růžemi.Válenda byla na terase.Chtěla jsem se posadit ale nešlo to.Po chvilce jsem se to zkusila znova.Už to šlo.Rozhlédla jsem se.Terasa byla u moře.,,Páni!''zašeptala jsem.Sama jsem byla překvapená jak nádherně zvonivě je slyšet můj hlas.Podívala jsem se na sebe.Měla jsem na sobě krémové šaty a byla jsem bosá a má kůže se zvláštně třpitila.
,,Eche,echm!"zakašlal neěkdo.Poívala jsem se kdo to je.Malý,tlust...ehm...silnější postavy,40ti letý muž.,,Je pěkné vědět že...."nenechala jsem ho domluvit a spustila jsem:,,Kdo jste?Kde jsem?Co po mě chcete?!"vychrlila jsem jedním dechem.,,Ššššš!"zašeptal.,,Musíš být v klidu!A ještě pár dní v klidu!"dodal.Jo vážně?a jak mě donutíš tlusťo....ehm....nic z toho jsem ale neřekla.,,Kdyby jsi něco potřebovala ptej se po Williamovi.Zbytek ti vysvětlí madame Rossiny!Přijde brzy."Juj,madame Rossiny!William se otočil a bouchl dveřmi.


Pokračování zítra!Každá kapitola je buď na 3 části nebo na méně!Páááá
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.