Šťastné sebevražedkyně reality 5.

19. února 2013 v 9:42 | Amy |  Kapitolové
Beky
Stojím před skříní a vybírám si oblečení do botanické zahrady za Nikolasem. Nemůžu najít to správné co by mi sedlo.Buď je to přeplácané,přehnané nebo jinak vadné.Jsem nervózní.Ozve se zaklepání a dovnitř vstoupí mamka.,,Mámí!Říkala jsem ti ať klepeš ne?"naštvu se.Nelíbí se mi že mamka neklepe.Proč?Prostě mi to vadí.Mamka se omlouvá:,,Promiň. Já budu klepat jo?" Přikývnu jakože ano.Máma se vyptává:,,To tu vybuchla atomová bomba nebo co?"Pokrčím rameny a rozhlédnu se po pokoji.Všude se válí oblečení.,,Pomůžu ti něco vybrat jo?"nabízí mi.V očích se mi zalesknou slzy.Takhle se mě vždycky vyptávala Lily když jsem potřebovala pomoc.Jenže…Lily už se nikdy takhle nezeptá.,,Jo…"odpovím mamce.
O PŮL HODINY POZDĚJI
Na sobě mám modré džíny na tělo,hnědé huňaté kozačky,Fialové triko s Eifelovkou a hnědou bundu. Vlasy mám v copu a skryté pod čepicí.Stojím před budovou botanické zahrady a čekám na Nikolase. Dívám se na mobil.13:03.Fajn.Za pět minut mu skončí zalejvání mandragor.Uklidím mobil do kapsy a dál čekám.Zapípá mi mobil.Dívám se od koho mi přišla smska. Nikolas. Co tak asi potřebuje?Ve zprávě stojí:Pojd do vnitr a nestepuj venku .Je tam zima.Jake si das kafe?
Usměju se a odpovím:Ok.Uz jdu. Kafe?Radsi cajJVcházím dovnitř. Je tu horko a tak si rozepínám bundu a vyrážím do kavárny za Nikolasem. Ten už mi mává a ukazuje na židli vedle sebe.Posadím se vedle něj.
Nikolas
Když mi skončila směna rozhodl jsem se napsat jí smsku ať jde dovnitř.Už od pohledu je mi jasné že je venku zima.Když ji uvidím za prosklenými dveřmi zamávám jí a ukážu na židli vedle sebe na znamení aby si sedla vedle mě.,,Už jsem ti objednal čaj a sobě kafe."oznamuju jí.Usměje se a řekne nějaký vtip.Povídáme si atd….
VEČER
,,Tak ahoj!"zamává mi s úsměvem.
,,Ahoj!"oplatím jí zamávání.
,,Tak zítra!" křikne.
Zavírám za ní dveře.Povzdechnu si a zamknu.Dojdu do skladu pro klíče a zamknu kavárnu.Vyjdu ven.Chladivý večerní vzduch mě příjemně chladí na kůži.Prvě zapadá slunce.Tak rád bych tu byl s Beky,ale ona musí s rodiči na nějakou oslavu či co.Vyrážím k domovu.Před bytovkou zastavím a odemykám.Zazvoní mi mobil.Kouknu kdo mi napsal.Beky.Zvláštní.Když vidím tu smsku vytřeštím oči a zalapám po dechu.Mobil strčím do kapsy a bežím do svého bytu.Tam ze sebe strhnhu zástěru a skopnu boty.Nasadím si convrsky a džínovou bundu.Vylezu z bytu a běžím ke vchodu.Tam se srážím s nějakou starou stařenkou( starou asi jako metulazém)nesoucí nákup.,,Omlouvám se."říkám a sbírám jí nákup.Vrazím jí ho do rukou a běžím směr....
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚUsmívající seTěšte se!To bude asi poslední kapitola.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.